Vědci zkoumali, jaký může mít izolace ve vesmíru vliv na psychiku astronautů

Aktuální studie upozorňuje na postupné snižování pozitivních pocitů jako na univerzální reakci na pro člověka nepřátelská místa / Pixabay
Vesmír je pro nás nepřátelské místo. Máme technologii k tomu, abychom astronauty dostali na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět domů. Vesmírné cestování na delší vzdálenosti, například na Mars, s sebou ale nese závažná zdravotní rizika. Vědci stále zkoumají, jaké hrozby tam na člověka číhají.

Ze studií NASA provedených na astronautech víme, že v důsledku stavu beztíže, vnějším podmínkám a smrtícímu kosmickému záření ve vesmíru číhají zdravotní hrozby, jako je zhoršující se průtok krve do mozku, změny střevního mikrobiomu, vznik zánětů, snižující se kvalita zraku, řídnutí kostí a svalové hmoty, zrychlené stárnutí imunitního systému a poškození mozku a DNA.

A nejde jen o fyzické komplikace. Astronauti budou daleko od domova dlouhou dobu izolováni ve stísněných prostorech vesmírných raket. Víme, že izolace duševnímu zdraví neprospívá. Ale co ve vesmíru? Na to se zaměřili američtí vědci, kteří výsledky své práce publikovali v časopise Acta Astronautica. Ze všech vhodných míst ke zkoumání vlivu vesmíru na lidské zdraví vyniká zejména jedno. A tam se výzkumníci vypravili.

Antarktida. Díky stresorům podobným vesmíru je považována za jeho odraz na Zemi. „Kromě malých posádek a omezené komunikace během arktických zimních měsíců zde dochází ke snížené senzorické stimulaci, delší době tmy a k drsným povětrnostním podmínkám, které komplikují venkovní aktivity. Evakuace je obtížná, ne-li nemožná,“ uvádí tým pod vedením Candice Alfanové, psycholožky z University of Houston.
 
Alfanová nechala sledovat psychické zdraví personálu dvou antarktických výzkumných základen během devítiměsíčního studijního období. Subjekty hlásily mentální kondici skrze nástroj zvaný Mental Health Checklist, který byl výzkumníky navržen pro měření emočních stavů a duševního zdraví, včetně pozitivní adaptace (pocit kontroly, inspirace), špatné seberegulace (pocity neklidu, nepozornost, únava) a úzkostných obav (starosti a posedlost těmito pocity). Také byly odebírány sliny pro měření hladin kortizolu coby biomarkeru stresu.
 
„Pozorovali jsme významné změny v psychologii, vzorce změn pro konkrétní aspekty duševního zdraví se však lišily. Nejvýraznější změny byly pozorovány u pozitivních emocí. Zaznamenali jsme jejich nepřetržitý pokles od začátku až do konce mise,“ popsala výsledky Alfanová. Ke zlepšení psychického rozpoložení nepomohl ani závěr mise, když se účastníci chystali domů, jak by se dalo očekávat. Největší zhoršení se týkalo seberegulace.
 
Existují studie, které zkoumaly dopad izolovaného, uzavřeného, extrémního (ICE) prostředí na duševní zdraví. Zaměřovaly se ale na negativní emoce. Aktuální studie upozorňuje na postupné snižování pozitivních pocitů jako na univerzální reakci na pro člověka nepřátelská místa, zatímco negativní emoce se lišily individuálně. Takže pokud chceme ochránit psychické zdraví astronautů na dlouhých misích, důležitá budou protiopatření posilující pozitivní pocity.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama