Vědci zjistili, proč se v bohatých zemích zastavuje růst populace

Čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu a tím později zahajuje rozmnožování / Pixabay
Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kateřina Sýkorová a Jaroslav Flegr rozluštili záhadu, proč porodnost a také rychlost populačního růstu klesá v zemích, v nichž stoupne životní úroveň.

Geografický přechod, tedy zpomalení až zastavení populačního růstu při dosažení dostatečné hladiny životní úrovně, je zcela univerzální jev, který nejspíš zachrání lidstvo před přelidněním a zabrání tak vyčerpání zdrojů naší planety.

Dosud se předpokládalo, že důvodem zpomalení populačního růstu je zvýšená konkurence mezi jedinci v moderním světě, která nutí rodiče investovat více do několika málo potomků, namísto méně investovat do každého z mnoha potomků.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy nyní ukázali, že příčinou nejspíš není kompetitivnost současného prostředí v rozvinutém světě, ale zlepšený zdravotní stav jeho obyvatel a s ním spojený biologicky naprogramovaný přechod od rychlé k pomalé životní strategii.

S příchodem zemědělství a následně ještě více s přechodem k životu v lidnatých sídlech, kde se snadno šíří infekce, se zhoršil průměrný zdravotní stav většiny lidí a tím došlo ke snížení jejich očekávané doby dožití.

Na takové snížení reagují všechny druhy živočichů a rostlin přechodem na tzv. rychlou životní strategii – snaží se rozmnožit dříve, než se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že se rozmnožovat nebudou moci. V dostatečně rozvinutých zemích se v posledních zhruba 70 letech zdravotní stav obyvatel zlepšil natolik, že se lidé vrátili k pomalé strategii, tedy odložili reprodukci do pozdějšího věku.

Na souboru 33 tisíc osob nyní čeští vědci ukázali, že čím zdravější člověk je, tím slabší pociťuje sexuální touhu a tím později zahajuje rozmnožování. Zdravější ženy dokonce později pohlavně dospívají a později zahajují sexuální život.

Čeští vědci ve svém novém článku navrhli nové vysvětlení populačního přechodu a ukázali, že zdraví lidé přecházejí na pomalejší životní strategii. Zároveň i prokázali, že člověk přechází na rychlejší strategii už na základě svých genetických predispozic, tedy ještě dříve, než dojde ke zhoršení jeho zdraví.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama