České vědkyně na stopě nádorovému supresoru, který je obráncem buněk před rozvojem rakoviny

Autorky práce se studiem nádorového supresoru s označením TP53 zabývají dlouhodobě / Pixabay
Výzkumný tým složený z vědkyň a vědců z výzkumného institut CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno, pod vedením profesorky Šárky Pospíšilové, objasnil klinický význam mutací v klíčovém nádorovém supresoru s označením TP53, který je ústředním obráncem buněk před rozvojem rakoviny.

Tato převratná vědecká práce, na jejímž vzniku mají významný podíl především první autorky Jitka Malčíková a Šárka Pavlová a tým lékařů pod vedením profesora Michaela Doubka, vznikla díky dlouhodobé spolupráci vědeckých týmů z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity a z Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno a Lékařské fakulty MU. Vědecká práce byla publikována v nejprestižnějším hematologickém odborném časopise Blood.

Autoři práce se studiem nádorového supresoru s označením TP53 zabývají dlouhodobě. Tento gen patří mezi nejstudovanější geny vůbec, protože se jedná o nejčastěji mutovaný gen v lidských nádorech, který zároveň slouží jako ochránce lidského genomu.

Výzkumný tým již v minulosti mimo jiné významně přispěl k poznání, že mutace v tomto genu jsou spojeny s rezistencí na léčbu chemoimunoterapií u pacientů s chronickou lymfocytární leukémií (CLL). Proto jsou pacienti, u nichž je v leukemických buňkách nalezen defekt genu TP53, v současnosti indikováni k terapii cílenými biologickými léčivy místo chemoimunoterapie.  

Mutace však mohou být přítomny pouze v malé části nádorových buněk pod hranicí detekce klasické sekvenační metody. V současnosti však vědci v Centru molekulární medicíny ve výzkumném centru CEITEC vyvinuli metodu využívající moderní sekvenační technologii, jenž s vysokou spolehlivostí umožňuje detekovat i mutace, které jsou přítomny v méně než 1 % vzorku.

Vědci a lékaři společně využili tuto metodu na detekci malých leukemických klonů nesoucích defekt v genu TP53. „Prokázali jsme, že u pacientů s mutací TP53 pod hranicí detekce klasického sekvenování, kteří byli léčeni chemoimunoterapií, existuje vysoké riziko, že v případě relapsu onemocnění přerostou mutované buňky ostatní nádorovou populaci, což má za následek agresivnější průběh onemocnění a významné zkrácení přežití pacientů,“ vysvětluje Jitka Malčíková, první autorka studie.

Pokud jsou však pacienti od počátku léčeni cílenými biologickými léčivy, např. inhibitory BCR (B-Cell Receptor), k této expanzi mutovaných nádorových klonů nedochází. Získané výsledky tedy ukazují, že všichni pacienti nesoucí TP53 mutace, bez ohledu na velikost mutovaného klonu, by měli být léčení cílenou biologickou terapií. „Tento důležitý poznatek umožní významně rozšířit počet pacientů, které bude možné léčit moderní účinnější cílenou terapií. Nově popsaný přístup k molekulárně genetické diagnostice onemocnění pomůže předcházet vzniku rezistence na chemoterapii, což povede k výraznému prodloužení přežití a zlepšení kvality života řady pacientů s CLL,“ dodává profesorka Šárka Pospíšilová, korespondenční autorka a vedoucí výzkumného týmu.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama