Životu na Zemi kdysi pomohly sopečné erupce, darovaly sinicím živiny

Před 2,4 miliardami let vypustily sinice do atmosféry neznámý prvek, kyslík. Podle amerických vědců ale Velké oxidační události předcházely životadárné erupce.

Vědci z Washingtonské univerzity analyzovali vyvrtanou horninu z formace Mount McRae v západní Austrálii, která obsahuje geologické časové úseky sahající až 2,5 miliardy let před začátek Velké oxidační události.

Související

Radek Chlup

Dle nové studie vyhubilo dinosaury množství oxidu…

Radek Chlup

Probouzejí se po desetiletí spící sopky, obyvatelé…

Našli stopy po rtuti a oxidačním zvětrávání, což značí, že 100 milionů let před Velkou oxidační událostí vedly erupce k popelovému dešti, lávovým proudům a šíření fosforu. Zvětráváním se tento koktej živin dostával do řek a pobřežních oblastí. V tom případě se dostal až k sinicím, které začaly vzkvétat a pumpovat do atmosféry kyslík.
 
Není jasné, kde k těmito erupcím došlo. Geologické záznamy ale vědce zavedly do Indie a Kanady, kde v té době probíhal vulkanismus a proudily zde lávové toky.
 
„Během zvětrávání by se pod archaeanskou atmosférou čerstvá čedičová hornina pomalu rozpustila a uvolnila by do řek základní makronutrientní fosfor. Ten by nakrmil mikroby v mělkých pobřežních oblastech. Zvýšilo by to biologickou produktivitu, která by jako vedlejší produkt vyrobila kyslík,“ vysvětluje Jana Meixnerová, archeobioložka z Washingtonské univerzity.
 
Než se Země začala skutečně transformovat, mohlo před Velkou oxidační událostí dojít k dalším menším oxidačním událostem. A prozatím zůstává záhadou také to, jak vznikl život v té nejzákladnější podobě miliardu let před Velkou oxidační událostí.
 
Zdroj: PNAS