Životu na Zemi kdysi pomohly sopečné erupce, darovaly sinicím živiny

Podle amerických vědců předcházely Velké oxidační události životadárné erupce / Pixabay
Život na Zemi je závislý na kyslíku. Toho je potřebné množství k životu od Velké oxidační události, k níž došlo před 2,4 miliardami let. Podle vědců však došlo ještě k menšímu úniku kyslíku 100 milionů let předtím. Život prvním mikrobiálním organismům darovaly sopky.

Před 2,4 miliardami let vypustily sinice do atmosféry neznámý prvek, kyslík. Podle amerických vědců ale Velké oxidační události předcházely životadárné erupce.

Vědci z Washingtonské univerzity analyzovali vyvrtanou horninu z formace Mount McRae v západní Austrálii, která obsahuje geologické časové úseky sahající až 2,5 miliardy let před začátek Velké oxidační události.

Našli stopy po rtuti a oxidačním zvětrávání, což značí, že 100 milionů let před Velkou oxidační událostí vedly erupce k popelovému dešti, lávovým proudům a šíření fosforu. Zvětráváním se tento koktej živin dostával do řek a pobřežních oblastí. V tom případě se dostal až k sinicím, které začaly vzkvétat a pumpovat do atmosféry kyslík.
 
Není jasné, kde k těmito erupcím došlo. Geologické záznamy ale vědce zavedly do Indie a Kanady, kde v té době probíhal vulkanismus a proudily zde lávové toky.
 
„Během zvětrávání by se pod archaeanskou atmosférou čerstvá čedičová hornina pomalu rozpustila a uvolnila by do řek základní makronutrientní fosfor. Ten by nakrmil mikroby v mělkých pobřežních oblastech. Zvýšilo by to biologickou produktivitu, která by jako vedlejší produkt vyrobila kyslík,“ vysvětluje Jana Meixnerová, archeobioložka z Washingtonské univerzity.
 
Než se Země začala skutečně transformovat, mohlo před Velkou oxidační událostí dojít k dalším menším oxidačním událostem. A prozatím zůstává záhadou také to, jak vznikl život v té nejzákladnější podobě miliardu let před Velkou oxidační událostí.
 
Zdroj: PNAS

Mohlo by vás zajímat

Reklama