Pravěký svět uchovaný dodnes. Les mangrovů na Yucatánu je tisíce let starý

Vědci i místní to tušili, ale až nyní to prokázal genetický, geologický a botanický výzkum. Prales mangrovů pamatuje pravěk a je tisíce let starý. Podle badatelů jej zafixoval příliv slané vody z tajících ledovců před poslední dobou ledovou.

Sladkovodní relikt ekosystémů pobřežní laguny je starý asi 125 000 let. „To, co tady vidíme, nejsou jen kořenovníky obecné s originální DNA, ale našel zde útočiště celý lagunový ekosystém z posledního interglaciálu,” řekl biolog Felipe Zapata z Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Související

Radek Chlup

Na Zemi zůstala pouze tři procenta ekosystémů…

Martin Pokorný

Tempo vegetační změny začalo výrazně zrychlovat…

Kořenovníky obecné nejčastěji rostou v tropických slaných vodách. Ve sladké vodě se vyskytují jen vzácně. Pokud jsou usazeniny vápníku dostatečné, mohou se etablovat bez živin z moře.
 
Analýza 79 stromů na 11 místech poloostrova vědcům ukázala odlišnost této populace kořenovníků obecných od populací ostatních. Pomocí modelů o hladině mořské vody v jižním Mexickém zálivu vědci identifikovali nízkou pobřežní pláň, která by se se stoupajícími mořskými hladinami změnila v jakousi vanu.
 
Před poslední dobou ledovou roztály polární ledovce a hladiny moří stouply o 6 až 9 metrů. Podle modelů to stačilo k zaplavení nížiny Tabasca v Mexiku a potopení blízkých tropických deštných pralesů. Vana byla po staletí naplněná slanou vodou.
 
Stromy se tedy několik generací dokázaly usadit podél měnících se pobřežních linií. Ostatní menší druhy vegetace se v lokalitě také dokázaly udržet. Téměř stovka jich tam roste dodnes.
 
Zdroj: PNAS