Očkovanost jako kulturní fenomén, Východ versus Západ

Také důvěra v dezinformace týkající se covidu-19 souvisí s kulturní orientací / Pixabay
Ochota k očkování závisí na mnoha faktorech. Některé z nich zjišťoval tým badatelů Psychologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity Brno. Ověřoval například, do jaké míry může ochota k očkování souviset s osobnostními vlastnostmi, hodnotovými preferencemi apod.

Ukázalo se ale, že větší roli hrají některé kulturní a politické tendence. Častěji se nechali očkovat lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy. Ti, kteří se součástí Západu necítí, až desetkrát častěji věří dezinformacím o covidu.

V poslední době čím dál častěji slyšíme, že se země východní a západní Evropy liší proočkovaností a přístupem k dodržování protipandemických nařízení. Statistiky Johns Hopkins University ukazují, že ve výskytu nových případů covid-19 jsou na špici světového žebříčku postkomunistické země.

Do tohoto schématu zapadá i aféra kolem srbského tenisty Novaka Djokoviče. Do jaké míry ochota nechat se očkovat či dokonce obecná ochota dodržovat pravidla souvisí s kulturní orientací?

Vědci z týmu Psychologického ústavu AV ČR (Martina Klicperová, Iva Poláčková-Šolcová, Ladislav Kážmér) a Masarykovy univerzity(Jan Šerek) se dotazovali vzorku 1182 respondentů reprezentativního podle hlavních demografických kategorií.

Kulturní identifikace a očkovanost

Výsledky ukázaly, že je významný a poměrně silný vztah mezi očkováním a kulturními okruhy, jako je identifikace s demokratickou Evropou, resp. Západem a Východem. Konkrétně ti, kteří se cítí součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 procentech (89,5 %), podobně jako ti, jež se považují za součást západní civilizace/kultury (89,2 %).

Naopak očkovanost těch, kteří deklarují rozhodnou příslušnost k východní/slovanské kultuře, je o téměř 20 % nižší (70,1 %). Častěji se také nechají očkovat např. starší a vzdělanější lidé, ženy a voliči předešlé vládní koalice (ČSSD, KSČM, ANO) na rozdíl od voličů malých stran, Trikolory, SPD a nevoličů.

Také důvěra v dezinformace týkající se covidu-19 (hoaxy) souvisí s kulturní orientací. Pocit sounáležitosti se západní civilizací a s demokratickou Evropou jako by před hoaxy chránil (pouhá necelá 4 % těch, jež se identifikují s demokratickou Evropou, důvěřují internetovým covidovým hoaxům, zatímco ti, kteří s demokratickou Evropou nesouzní, věří hoaxům skoro desetkrát častěji – tedy více než třetina takovým hoaxům podléhá (33,8 %).

Mimochodem, před hoaxy též částečně chrání VŠ vzdělání (naopak důvěra v hoaxy byla nejsilnější u středoškoláků bez maturity); pokud jde o věk, hoaxům podléhá nejvíc střední generace (lidé ve věku 30–60 let), ženy spíše než muži a v dotazované skupině více než čtvrtina lidí, kteří buď nešli volit, nebo volili SPD Tomio Okamury, Trikoloru a jiné málo známé strany.

Kulturní sounáležitost

Účinek kulturní sounáležitosti se projevuje i při posuzování takového činu, jakým je falšování potvrzení o očkování. Ačkoli jsou demokracie obecně spíše benevolentní, v dobách pandemie to platit nemusí.  

Odpovědi respondentů ukazují, že pro beztrestnost se v tomto případě vyjadřují nejvíce ti, kteří se součástí demokratické Evropy intenzivně necítí („určitě ne“), zatímco ti, co se s demokratickou Evropou identifikují („ano“), hlasují nejčastěji pro pokutu či alespoň podmíněně odložený trest.

Podmínku by také požadovalo více lidí, kteří se s demokratickou Evropou identifikují nejsilněji („určitě ano“). I jiná otázka, „Jak je pro Vás důležité žít v zemi, ve které se vládne demokraticky?“, koreluje s přísností vůči očkovacím podvodům; také v tomto případě lidé, kterým údajně na demokracii nejvíce záleží, byli častěji pro podmínečný trest než ostatní skupiny.

Rozdíly v pojetí svobody

Je zřejmé, že rozdíly v přístupu k očkování souvisejí i s pojmem svobody. Odpírači očkování častěji souhlasili s chápáním demokracie jako svobody, režimu, v němž si člověk může dělat co chce, zatímco očkovaní častěji souhlasili s tvrzením, že součástí svobody je odpovědnost.  

Nalezené vztahy samozřejmě neplatí absolutně, jde o populační tendence. Očkování i kulturní orientace jsou složité fenomény. Nelze např. kategoricky tvrdit, že každý, kdo je neočkovaný, odmítá západní civilizaci a demokracii, a naopak. Velice záleží i na jiných faktorech, mj. také např. na legitimitě vlády z období vlády premiéra Babiše. Nalezené souvislosti ale přesto  vypovídají o podstatě demokratické kultury a demokratickém éthosu.

Zdroj: AV ČR

Mohlo by vás zajímat

Reklama