Astronomové objevili masivní galaxii o velikosti, která jim vyrazila dech

Pomocí 20 000 rádiových antén rozmístěných na 52 místech v Evropě zachytili takto astronomové rádiové laloky Alcyonea / Astronomy & Astrophysics, Martijn Oei
Tým astronomů pod vedením Martijna Oeie z Leidenské observatoře v Nizozemsku ve své nové studii popisuje objev gigantické galaxie, která se nachází asi 3 miliardy světelných let od nás.

Dostala jméno Alcyoneus a dosahuje rozměrů neuvěřitelných 16,3 milionu světelných let, čímž představuje dle studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics největší známou strukturu galaktického původu.
 
Obří rádiové galaxie jsou tvořeny shlukem hvězd, které obíhají kolem galaktického jádra –supermasivní černé díry. Z ní pak do vesmíru vybíhají mohutné výběžky. Ty při interakci s mezigalaktickým prostředím působí jako synchrotron, který urychluje elektrony produkující rádiové záření.

Astronomové jsou si celkem jistí v tom, co tyto výběžky vytváří. Ne všechen materiál, který černá díra pohltí, totiž nevyhnutelně skončí za horizontem událostí. Malá část z něj se nějakým způsobem dostane k pólům, kde je v podobě proudů ionizovaného plazmatu vyvržena obrovskou rychlostí do vesmíru. A právě tyto proudy mohou urazit obrovské vzdálenosti, a vytvořit tak obří laloky vyzařující rádiové záření.

Podobné rádiové výběžky má i naše Mléčná dráha. Vědci zatím ale moc dobře nechápou, proč v některých galaxiích narůstají do naprosto obrovských rozměrů.
 
Tým Martijna Oeie zpracovával data shromážděná evropskou interferometrickou sítí LOFAR (LOw Frequency ARray), která se skládá z přibližně 20 000 rádiových antén rozmístěných na 52 místech v Evropě. Z dat poté odstranili rádiové zdroje, které by mohly rušit detekci difúzních rádiových laloků, a korigovali jejich optické zkreslení. Objevili tak mohutnou strukturu Alcyoneuse.
 
„Objevili jsme něco, co je dosud největší známou strukturou tvořenou jedinou galaxií," popsali vědci ve své studii. Zjistili při tom, že se jedná o docela normální eliptickou galaxii, jejíž hmotnost dosahuje asi 240 miliard hmotností Slunce, přičemž v jejímž středu se nachází supermasivní černá díra o hmotnosti asi 400 milionů hmotností Slunce.
 
„Kromě své velikosti je Alcyoneus podezřele obyčejný. Celková hustota nízkofrekvenční svítivosti, hmotnost hvězd a hmotnost supermasivní černé díry jsou dokonce nižší než u menších galaxií," napsali dále vědci. Vyplývá tak z toho, že k růstu velkých obrů nejsou nutné velmi hmotné galaxie nebo centrální černé díry.
 
Podle vědců je možné, že se Alcyoneus nachází v oblasti vesmíru s nižší hustotou, což by mohlo umožnit jeho expanzi. Potvrzení této domněnky ale stojí na dalších výzkumech, které vědci plánují.

Zdroj: Astronomy & Astrophysics, ScienceAlert

Mohlo by vás zajímat

Reklama