Před 7 tisíci lety připadalo na jednoho muže 17 žen: Co to udělalo s genetickou diverzitou?

 
Další 2 fotografie v galerii
Líté boje v pravěku se promítly i do současné DNA / Pixabay
Když nahlédneme do lidské historie, tak zjistíme cosi zajímavého - asi tak před 7 tisíci let se s muži stalo něco divného. Genetické záznamy totiž ukazují, že jejich genetická diverzita tehdy zkolabovala takřka dokonale na dalších téměř 2 tisíce let.

Celá věc měla být natolik extrémní, že to mělo dojít až tak daleko, že na jednoho muže bylo tehdy na světě sedmnáct žen. Až nyní ovšem vědci tuší, proč tomu tak bylo.

Podle posledních výzkumů na toto téma, probíhajících na Stanfordské univerzitě, je tento kolaps výsledkem generačních válek mezi klany, jejichž úspěšná mužská DNA základna čítala stále menší objem přeživších mužů.

Jak dokazují moderní studie, neolitičtí muži napříč celou Evropou neustále bojovali. A prakticky každý den válčili o zdroje a jídlo sekerami, dřevěnými kyji a šípy. 

Neolitický kolaps genetické diverzity byl tehdy skutečně vážný - zabíjení navzájem ve všech formách v rámci klanových válek bylo v takovém stádiu, že tehdejší populace mužů byla zredukována až na 5 % původního stavu.

Zajímavé na tom je také to, že se tato věc promítla i do současné DNA, a to pouze u chromozomu Y (tedy toho, jenž otcové předávají synům).

Jedině generační války mohly způsobit, že všichni muži šli hned bojovat a neměli čas na potomstvo. Vyskytují se ale dnes i názory, že je úbytek genetické diverzity spíše důsledkem toho, že před cca 12 tisíci lety lidé přijali farmaření a začali chovat dobytek, což vyústilo ve změny ve struktuře společnosti, jež přešla na formu stařešinů a klanů s blízkými příbuzenskými vztahy.

To ale evidentně nehraje až takovou roli, i zde by byl totiž dopad podobných masivních válek zcela stejný, tedy pokles genetické diverzity mužů.

Mohlo by vás zajímat

Reklama