Hluboký vesmír na dlani: Galaxie vzdálená 65 milionů světelných let má uprostřed superhmotnou černou díru

 
Další 1 fotografie v galerii
Snímek byl pořízen letos v květnu pomocí přístroje FORS2 a dalekohledu ESO/VLT / ESO
V rámci programu ESO Cosmic Gems zachytili astronomové spirální ramena galaxie NGC 3981 s roztroušenými tmavými oblaky prachu a rudě zářícími oblastmi s probíhající tvorbou hvězd. Nádherná fotografie nám ukazuje svět vzdálený neuvěřitelných 65 milionů světelných let.

Úchvatný záběr zachycuje spirální galaxii NGC 3981 promítající se do inkoustové temnoty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Pohár. Snímek byl pořízen letos v květnu pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2) a dalekohledu ESO/VLT.

Celá galaxie NGC 3981 je nakloněna k Zemi, což astronomům umožňuje nahlédnout přímo do jejího centra – hvězdami a dalšími objekty hustě osídlené oblasti, v jejímž srdci leží superhmotná černá díra.

Rovněž patrná je vnější spirální struktura NGC 3981 - některé její části vypadají, jako by se od galaxie oddělovaly, pravděpodobně v důsledku gravitačního působení při blízkém setkání s jinou galaxií kdysi v minulosti.

Galaxie NGC 3981 má zcela jistě mnoho galaktických sousedů. Nachází se asi 65 milionů světelných let od nás a je součástí skupiny kolem galaxie NGC 4038, ke které rovněž patří velmi známé interagující galaxie Antény.

Celá skupina náleží k rozsáhlejšímu shluku známému jako Crater Cloud, a ten je součástí Superkupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo Supercluster) - obrovského seskupení galaxií, ke kterému patří i naše Galaxie.

Černá díra je tak hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v dané oblasti časoprostoru natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit

Na další fotografii je zachycena, kromě několika hvězd patřících k naší Galaxii (Milky Way), také jedna planetku Sluneční soustavy pohybující se oblohou, která se na snímku zviditelnila v podobě slabé čárky v horní části snímku.

Přestože planetka byla zachycena zcela náhodou, vzhled její trajektorie mezi hvězdami v zorném poli poslouží k ilustraci způsobu, jakým byl tento snímek noční oblohy získán – přístroj pořídil trojici různých expozic přes barevné filtry (modrý, zelený a červený), proto je dráha planetky přerušená a skládá se ze tří nerovnoměrně dlouhých barevných úseků.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama