Vědci vyřešili tajemství ztracené zemské kůry: Můžou za to ledovce

 
Další 1 fotografie v galerii
Chybějící vrstva zemské kůry mohla projít erozí během předpokládaného časového období, kdy byla většina Země pokryta ledem / Pixabay
Před 700 miliony lety byla Země pokryta ledovci, které zmrazily její kůru. Na miliony let stala vlastně sněhovou koulí a kameny erodovaly. Podle vědců byla erodovaná skála vyplavena do oceánů. To prý vysvětluje, jak velké množství vrstvy v zemské kůře zmizelo. Nakonec možná vyřeší hádanku, proč nám schází zemská kůra, která se utvářela miliardy let.

Vědci už dlouho věděli o překvapivých mezerách v geologických záznamech, které jsou známé pod názvem "Velký nesoulad", ale dosud se jim nepodařilo najít vysvětlení, jak k nim došlo.

Velký nesoulad se týká významné časové mezery ve vrstvách zemské kůry mezi počátkem Kambria, první periody druhohor, která začala před 540 miliony let, a pod ní se nachází krystalická skleněná skála, jež se tvořila zhruba před miliardou let nebo ještě dříve. Nyní se odborníci domnívají, že chybějící vrstva zemské kůry mohla projít erozí během předpokládaného časového období, nazývaného "Sněhová koule", kdy byla většina Země pokryta ledem.

Co spolklo nitro Země?

Odborníci z Kalifornské univerzity věří, že už mají dost důkazů na podporu své teorie, podle které toto období historie mohlo být ukryto pod ledovci, a potom vyplaveno do oceánů. Nakonec ho pohltilo nitro Země subdukcí (jev, kdy se jedna litosférická zemská deska zasouvá pod druhou) mezi jednotlivými tektonickými deskami (mohutné desky zemské kůry tvořené pevnou neroztavenou horninou, jež tvoří vrchní část zemského povrchu).

O Velkém kaňonu říkají vědci, že je ukázkou geologické minulosti Země s mnoha jasnými geologickými vrstvami. Každá vrstva v něm odhaluje jinou dobu historie planety, ale jedno období, zahrnující dějiny od 250 milionů let až po 1,2 miliardy let, tu zcela chybí.

Ztracené období 

Velký nesoulad tvoří významnou časovou mezeru mezi vznikem krystalické skalní stěny a počátkem období Kambria. Tato mezera nikdy nebyla uspokojivě vysvětlena. Odhaduje se, že ztráta horniny se rovná skále, která byla zničena 1,9-3,1 mil (2,5-4,9 km) do hloubky.

Jedna teorie tvrdí, že až třetina zemské kůry byla erodována pohybujícími se ledovci. Výzkumní pracovníci, kteří se touto studií zabývají, uvedenou hypotézu uznávají a dál ji zkoumají.

Vyhlazení zemského povrchu

"Myslím, že máme mimořádné důkazy na podporu této teorie," říká vedoucí studie Brenhin Keller, doktorand v Berkeley Geochronology Centre. Odstranění velké části zemské kůry umožnilo planetě zbavit se řady kráterů a vyhladit její povrch. Zdá se, že to vysvětluje, proč Země vyhlíží méně skalnatě, než jiné planety. 

Izotopy z drahých kamenů pomáhají datovat 

Výzkumníci analyzovali a datovali zirkony, drahé kameny, aby pochopili historii Země. V průběhu tvorby drahých kamenů se v nich často uzavřou radioaktivní izotopy. Datováním kamene a studiem koncentrace těchto izotopů mohou vědci určit časovou osu vzniku povrchu Země.

Izotopy uranu například umožnily přesné datování každého krystalu a dalších prvků. Poskytly vodítko pro stanovení vývoje kůry a pláště planety. Přítomnost kyslíku v některých vzorcích ukazuje, že zmizelá hornina se nacházela blízko povrchu mezi ledem a vodou a potom byla zničena.

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama