Tyranosaurus Rex neměl podle vědců nejsilnější skus, trumfne ho překvapivě jedna malá pěnkava

Hrozivý Tyranosaurus Rex by v jedné disciplíně s galapážskou pěnkavou prohrál / Pixabay
Malá 33 gramů galapážská pěnkava má zhruba 320krát silnější stisk než Tyranosaurus Rex. Přitom ptáček je jenom šest centimetrů velký, což odpovídá velikosti zubu Tyranosaura Rexe. Ptačí zobák má sílu 16 liber (přepočteno na sílu v kilonewtonech je to 0,07 kN) a opeřenec ho využívá k otevírání oříšků a semen.

Výzkum ukázal, že tyto nepatrné ptačí nůžky vážící sotva unci (28,34 gramu), mají silnější čelisti než mocný dinosaurus Tyranosaurus Rex. Vědci totiž analyzovali skousnutí 434 živých a mrtvých druhů a zmiňovaná pěnkava z Galapág má nejsilnější skus vzhledem k velikosti svého těla. Pokud by tedy pěnkava a dinosaurus byli stejně velicí, praještěr by proti ptáčkovi neměl šanci.

Vedoucí výzkumu Dr. Manabu Sakamoto z University v Readingu říká: „Obraz Tyranosaura Rexe s jeho divokými čelistmi mu pomohl se stát nejikoničtějším dinosaurem, ale náš výzkum ukazuje, že jeho kousnutí bylo poměrně nevýrazné”.

Síla tedy nebyla tím, v čem měl Tyranosaurus Rex evoluční výhodu. Zjistilo se, že velcí dravci jako Rex mohli vytvořit dostatečnou sílu kousnutí pro zabití kořisti jedině díky tomu, že byli velcí, nikoli proto, že by měli tak silný skus. 

Výzkum také naznačuje, že síla lidské inteligence vede k tomu, že máme tak křehký skus v porovnání s jinými zvířaty. Vývoj velkého mozku totiž zabral prostor v hlavě, který by jinak vyplnily svaly určené pro silné kousání.

Studie, publikovaná v časopise Královské společnosti Proceedings B, zjistila, že síla skusu většiny zvířat se vyvíjela současně s evolučními změnami velikosti jejich těla. U některých zvířat došlo k vývoji skusu jako například u ptáčka z Galapág. Za dobu kratší než milion let se vyvinul fenomenální výkon jeho zobáku. U lidí se síla kousnutí ale rychle snížila, i když jejich tělo v průběhu času rostlo.

„Jakmile jsme se naučili vařit jídlo, důležitost síly skusu ještě více poklesla,“ vysvětluje Sakamoto. Vaření se pro nás stalo způsobem, jak jídlo snáze konzumovat. Další studie navíc ukazují, že lidé také žvýkají méně než ostatní zvířata. 

 
Buďte první

Mohlo by vás zajímat

Reklama