Archeologové objevili nejrozsáhlejší eneolitické pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry na území Čech

 
Další 1 fotografie v galerii
Byly odkryty pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou a pozůstatky rozličných staveb / Archeologický ústav AV ČR
Od loňského srpna do letošního května proběhl jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech. Třináctikilometrový řez krajinou před výstavbou silnice Slaný – Velvary odkryl sídlištní i pohřební nálezy z posledních pěti tisíců let působení člověka.

Na bezmála třinácti kilometrech odhalila vedoucí výzkumu Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu AV ČR ve spolupráci s odbornými pracovníky z České společnosti archeologické během pouhých deseti měsíců nepřerušených terénních prací téměř dva a půl tisíce archeologických situací – pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb, včetně náhonu z první pol. 16. století.

Již nyní, před podrobným laboratorním ošetřením a vyhodnocením nálezů, lze říci, že byly objeveny artefakty a jiné nálezy z období pozdní doby kamenné (eneolitu, 2. pol. 5 tis. až 2. pol. 3 tis. př. n. l.), doby bronzové (konec 3. tis. př. n. l. až začátek 1. tis. př. n. l.), starší i mladší doby železné (asi 800 př. n. l. až přelom letopočtu), středověku a začátku novověku (zhruba počátek 16. stol.).

Na úseku označeném č. 16 bylo prozkoumáno dosud nejrozsáhlejší eneolitické pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (zhruba 2500 – 2200 př. n. l.) na území Čech. Pohřby zhruba padesátky mužů, žen i dětí byly uloženy v hlubokých hrobech se stopami původní dřevěné konstrukce a s bohatou výbavou.

Tato výbava se skládala většinou z keramických nádob, doprovázených měděnými dýkami, kamennými hroty šípů a další lukostřeleckou výbavou (tzv. nátepní destičky) v případě mužů a dále kostěnými knoflíky (s tzv. „V vrtáním“), jantarovými šperky, měděnými ozdobami či dokonce zlatými spirálkami v případě žen. Na našem území se jedná o nejstarší případ využití tohoto drahého kovu.

Ze starší doby železné v období tzv. bylanské kultury (8. až poč. 6. stol. př. n. l.) pak pochází z části č. 9 další unikátní pohřebiště. Je zde patrno nepřehlédnutelné společenské rozvrstvení, protože část hrobů představují kremace (žárové pohřby), někdy se značným množstvím kovových artefaktů, jsou zde však ve vyšším počtu (19 případů) zastoupeny též tzv. komorové hroby (bohužel již v pravěku vykradené) – s pozůstatky původní bohaté výbavy keramickými nádobami a se zbytky čtyřkolých vozů.

Mohlo by vás zajímat

Reklama