Bionické oko na cestě k umělému zraku: Pomůže slepým, ostatním zlepší vidění bez brýlí

 
Další 1 fotografie v galerii
Bionické oko dokáže s 25% účinností přeměnit světlo na elektřinu / Pixabay
Brýle dnes potřebuje téměř 60 % populace, bohužel i velmi špatně vidících, či dokonce slepých, lidí je stále více. Dobrá zpráva je, že umělé oko už není otázkou fantasy literatury, moderní věda se k němu stále více přibližuje. Například elektronický implantát v podobě bionického oka pomáhá mnoha slepým minimálně částečně navrátit schopnost vidět.

Na podzim letošního roku oznámili vědci z Univerzity v Minnesotě, že vytvořili bionické oko. Na 3D tiskárně vytiskli stříbrné částice do vnitřku hemisférové skleněné kupole. Následně na její vrchní část vytiskli fotodiody, které dokážou změnit světlo na elektrické signály.

Takové bionické oko dokáže s 25% účinností přeměnit světlo na elektřinu. Zatím takové oko ale nelze transplantovat člověku. Proč? Protože nejdříve vědci musí najít způsob, jak bude možné tisknout na měkký hemisférický materiál - tím je totiž nutné nahradit skleněnou kupoli.

Také je třeba dodat další fotoreceptory, aby se zvýšila účinnost takového oka a nebyla jenom pouhých 25 %. I když ale zatím nelze toto oko sestrojit, není tím řečeno, že to nepůjde. Jenom je třeba ještě hledat cestu.

Brýle připomínající sluneční

Ostatně, určitý typ bionického oka již dnes existuje. Pomáhá zrakově postiženým rozeznat světelný kontrast, tvar i různé předměty odpovídající zhruba střední velikosti. Dokonce zvládne rozpoznat i slova a písmena s opravdu velkými rozměry. Jak vlastně tento systém funguje? Jde o pár brýlí připomínajících ty sluneční. Tyto speciální brýle jsou vybaveny maličkou kamerou.

Dále obsahují elektronické zařízení,  vlastně maličký počítač, který zpracovává údaje, jež kamera zaznamenala a zaslala do něj. Tyto údaje pak předává očnímu implantátu na sítnici. Ten s pomocí elektrických impulzů stimuluje poškozenou sítnici. Pulsy elektrické energie obcházejí poškozené fotoreceptory a dokážou přimět k činnosti zbývající buňky sítnice. Odsud pak putují informace optickým nervem do mozku a vytvářejí vizuální vjem.

Naděje pro prakticky slepé 

Takto mohou vidět lidé, kteří trpí nemocí retinis pigmentosa (dědičné poruchy charakterizované ztrátou periferního vidění a následnou slepotou). Výsledky u pacientů, kteří elektronické oko zkouší jsou velmi dobré a nabízejí slibnou cestu do budoucna. Potvrzuje to například profesor José-Alain Sahel, který se této problematice věnuje na pařížském Institutu zraku. Byl vyvinut systém bionického oka Argus II společnosti Second Sight v přepočtu za zhruba 3 miliony korun. Nový typ bionického oka by mohl v budoucnu poskytnout nadstandardně kvalitní vidění i lidem, kteří normálně vidí.

Dalším výrobcem bionického oka je německá společnost Retina Implant, která nabídla vlastní systém bez vnější kamery. Umisťuje se na sítnici, kde zachytí obraz a stimuluje oko. Podle vyjádření společnosti testovaní vidí různé odstíny šedé. Tento implantát stojí asi 2,6 milionu korun. Tyto dva systému již dnes nabízejí možnost prakticky slepým lidem spatřit svět.

Mohlo by vás zajímat

Reklama