Nad Beringovým mořem explodoval meteorit, většině lidí na Zemi to zůstalo utajeno

Vše odhalily vojenské družice. Meteorit měřil na šířku 10 metrů, jedinou větší ohnivou koulí v posledních 30 letech přitom byla ta Čeljabinská z roku 2013. K výbuchům meteoritů dochází často, ale velké události jsou v tomto směru vzácností, proběhne jich jenom hrstka za století.

Meteorit měřil 10 metrů, vážil více než 1500 tun a uvolnil stejné množství energie jako 173 kilotun TNT. Výbuch nastal 18. prosince 2018 kolem půlnoci místního času, když se vesmírná skála valila směrem k Zemi. Kelly Fast, vedoucí programu pozorování objektů na Zemi v NASA, projednal tuto událost na 50. lunární a planetární vědecké konferenci v The Woodlands, poblíž Houstonu v Texasu.

"Bylo to 40 % energie uvolněné Čeljabinskem, ale stalo se to nad Beringovým mořem, takže to nemělo stejný typ účinku, ani se to neobjevilo ve zprávách," uvádí zpráva BBC. Zjištění provedly vojenské družice, které automaticky informovaly NASA, ale vědci mimo tyto organizace teprve nedávno vyhodnotili data.

Související

Petr Hájek

NASA má nový tým expertů hledající usilovně…

Ilona Cílková

Cestovat mezihvězdným prostorem by pravděpodobně…

Čeljabinský meteorit, který v únoru 2013 spadl nad územím Ruska, byl součástí 200 metrů širokého asteroidu "2011 EO40". Ohnivá koule měřící 18 metrů vlétla do zemské atmosféry rychlostí 66.950 km v hodině. Satelity NASA provedly bezprecedentní měření meteoritu, o kterém se předpokládá, že uvolnil 30krát více energie než atomová bomba, která zničila Hirošimu. Španělští astrofyzici analyzovali fragmenty meteoritu, které byly roztroušeny po ruském městě Čeljabinsk, kde meteorit přistál, a tvrdí, že pocházel z velkého asteroidu Apollo, který pravidelně potkává Zemi, když obíhá kolem Slunce.

Podle vědců se meteorit může rozlomit kvůli tlaku způsobenému gravitačním tahem planet a Slunce, nebo když se asteroid na své oběžné dráze srazí s nějakým jiným objektem. Když meteorit vstoupil do atmosféry, rozdělil se do několika kusů, vesmírné úlomky se rozptýlily a vytvořily rázovou vlnu odhadovanou na 20 atomových bomb Hirošimy.

Živé záběry v ruské televizi ukázaly, že tým vytáhl z jezera 1,5 metru dlouhou skálu, zatímco další byly ještě pod vodou. Skála se rozpadla na nejméně tři velké kusy, které vědci začali zvedat ze země pomocí pák a lan. Váha jednoho se zastavila na značce 570 kg.