Pravděpodobnost, že lidstvo vymře příští rok, je podle studie 1:14 000

Studii o zániku lidstva prováděli vědci na Oxfordské univerzitě. Stanovili pravděpodobnost zániku z přirozených příčin, včetně dopadů asteroidů a supervulkanických erupcí.

Tým se podíval na 200 000 let existence lidí na Zemi a určil pravděpodobnost, kdy bychom mohli zmizet z této planety. Výpočet znamená, že lidé mají větší šanci vyhynout, než že bude jednotlivec zasažen bleskem (1 ku 700 000) nebo napaden žralokem (1 ku 650 000).
 
Ve druhé části studie se tým zabýval fosilními vzorky a zjistil, že pravděpodobnost vyhynutí se přitom snížila. Vědci shromáždili archeologické a fosilní záznamy z artefaktů starých stovky tisíc let, mnohé z nich pocházely z Maroka a Etiopie. Vytvořený model simuluje tři možné osudy naší planety v závislosti na rostoucí populaci a změnách klimatu.

Související

Marek Kuřina

Vědci vyvracejí známou metabolickou teorii biologie

Ilona Cílková

Podle nálezů našli vědci konečně chybějící…

Matematici modelovali, jak by pokročilé civilizace na starověkých exoplanetách mohly přežít nebo zahynout, když by čelily podobnému měnícímu se prostředí. Ukázali, že lidstvo může projít hladkým přizpůsobením, postupným vymíráním nebo úplným vymřením. Nejběžnější byl scénář, podle kterého by sedm z deseti obyvatel planety zemřelo. Při hladkém přizpůsobení by se civilizace vyvíjela bez hromadného vymírání. V případě úplného kolapsu by se ale planeta nedokázala zotavit ze škod způsobených obyvateli a došlo by k úplnému zničení života. 
 
Tým vedený vědci z University of Rochester v New Yorku použil modely pro populační růst na Zemi k vyjádření růstu mimozemských světů. Pomocí statistických modelů zmapovali vědci možné dějiny mimozemských světů a jejich civilizací a následné klimatické změny. Nazvali tyto společnosti „Exo-civilizacemi“. Poučení z jejich chyb nám pomůže připravit se na dopady změn klimatu. Ze tří variant bylo prvním výsledkem pozvolné vymírání. Civilizace na simulovaných planetách využívala energii a její populace se zvětšovala.

Expanzí se planeta stala se neobyvatelnou a počet civilistů klesal až do chvíle, kdy bylo znovu dosaženo udržitelné úrovně civilizace. Až 70 % populace přitom zahynulo dříve, než bylo znovu dosaženo rovnovážného stavu. Druhým výsledkem bylo hladké přizpůsobování, kdy došlo k pozvolnému přechodu na novou rovnováhu, a to i díky využívání zdrojů s nízkým dopadem na životní prostředí. Výsledkem číslo tři byl ale naprostý kolaps související s prudkým nárůstem populace a nedostatkem zdrojů.