České uhelné elektrárny se z pandemie nezotaví, zájem o jejich produkci klesl o 20 %

Může za to především snížení cen obnovitelných energií, kterým česká uhelná elektřina není schopna konkurovat. O špinavou elektřinu navíc není v Evropě zájem.

Studie energetického think-tanku Ember odhalila, že přestože se trh s elektřinou vrací po pandemii do svého běžného provozu, poptávka po elektřině vyrobené z černého a hnědého uhlí a klesla o 11 %.

Související

Lukáš Bauer

Elektromobilita by mohla dostat nový rozměr díky…

Radek Chlup

V Americe objevili „svatý grál“ baterií, který…

Studie shromáždila data o zdrojích a objemu elektřiny v Evropě za první pololetí 2021 a porovnala je se stejným obdobím roku 2020 a 2019. Výroba elektřiny z uhlí byla v letošním pololetí o 16 % nižší (-36 TWh) než ve stejném období roku 2019.

Naopak podíl čisté elektřiny vzrostl a v první polovině letošního roku zajistil dvě třetiny odběru energie v evropské sedmadvacítce. Příčina je zřejmá. Výroba elektřiny ze stávajících elektráren na fosilní plyn a černé uhlí v hlavních ekonomikách EU je nyní dvakrát dražší než nová větrná a solární energie.

Vysoké ceny uhlíku snižují poptávku po vývozu české energie ze starých neefektivních hnědouhelných elektráren. V současné době export představuje přibližně 10 % domácí produkce. Česká republika ještě v roce 2018 vyvážela do EU 29 % vyrobené elektřiny. Silné exportní postavení v oblasti elektroenergetiky je také jedním z důvodů, proč je odklon od fosilních zdrojů stále předmětem horké debaty, přestože téměř třetinová nadprodukce zatěžovala zejména české životní prostředí. Jen dvě největší české uhelné elektrárny vypustí ročně do ovzduší 8 282 531 tun CO_2, což odpovídá ročnímu provozu 1 634 295 osobních automobilů.

Pokles poptávky po české elektřině přispěl k snížení emisí CO₂ na českém území o 15 % oproti roku 2019. To je podle vědců příznivá zpráva, jelikož znečištěné ovzduší zhoršuje nejen průběh nemoci covid-19, ale i dalších chorob dýchacího ústrojí. Vzhledem k tomu, že vzduch v České republice je špinavější než v naprosté většině zemí EU, čeští lékaři a lékařky vyzvali vládu k ukončení těžby a spalování uhlí v co nejbližším termínu a umožnili tak přechod na moderní a čisté zdroje energie.

Častým argumentem proti bývá finanční náročnost přechodu na obnovitelné zdroje. Rozsáhlé ekonomické škody způsobuje ale samotné znečištěné ovzduší zejména v souvislosti s náklady na zdravotnictví. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně.

Produkce hnědého uhlí, která se propadla během první vlny pandemie, dále klesá. Vzhledem k vývoji cen elektřiny z obnovitelných zdrojů bude tento trend s největší pravděpodobností pokračovat. Podíl větrné a solární produkce na českém energetickém mixu je alarmující, jelikož dlouhodobě stagnuje na pouhých 4 %.

V roce 2020 nebyly navíc instalovány žádné nové kapacity a v příštím desetiletí nejsou ani žádné nové výstavby plánovány. Taková nepřipravenost může český energetický průmysl připravit o příležitosti v nové zelené ekonomice. Navíc se velmi brzy můžeme stát z čistých exportérů energie čistými importéry.