Vědci odhalili nová fakta o duchcovském nálezu s tisíci bronzovými šperky

Pomocí materiálové analýzy ho zkoumal tým odborníků pod vedením Alžběty Danielisové z pražského Archeologického ústavu AV ČR. O možných okolnostech uložení pokladu a o archeologických metodách vychází i komiks, tentokrát přímo z dílny odborníků.

Duchcovský „poklad“, uložený patrně z rituálních důvodů ve 4. stol. př. Kr. do místního termálního pramene, přinesl díky novým analytickým metodám překvapivé informace o kulturních a socio-ekonomických vztazích ve střední Evropě.

„Z výsledků materiálových analýz a jejich statistického vyhodnocení například vyplývá, že bronzové slitiny, využívané pro výrobu šperků a součástí oděvu, pocházejí z několika geograficky odlišitelných zdrojů, například až z oblasti dnešního Švýcarska,“ uvádí vedoucí týmu Alžběta Danielisová z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.

Související

Radek Chlup

Archeologové v Iráku objevili významné město z…

Radek Chlup

Archeologové objevili na dně oceánu vrak…

Vědcům se tedy podařilo prokázat, že komunity, které se na rituálu (tj. uložení pokladu) podílely, pocházely z různých koutů Evropy. Po dlouhá desetiletí diskutovaná otázka, zda Keltové hromadně migrovali, či ne, tak konečně získává jasnější obrysy, postavené na exaktním základě.

O tom, co dokážou odhalit moderní materiálové analýzy o historických migracích, vyšel před nedávnem článek v prestižním oborovém časopise Journal of Archaeological Science.

„Získané know-how lze využít i k řešení dalších historických otázek, např. politických a ekonomických vztahů zaalpských populací s antickým Středomořím či organizací specializované výroby,“ dodává vědkyně.

O takzvaných „migracích Keltů“ hovoří kusé písemné zprávy z antického světa, identické předměty rozšířené na širokém území od Švýcarska až po Karpatskou kotlinu nebo archeogenetické a izotopové analýzy kosterních pozůstatků. Díky mezioborovému výzkumu keltských šperků týmu Alžběty Danielisové lze nově uvést i další evidenční linii – chemickou analýzu a analýzu izotopů olova z použitých materiálů.

„Přemýšleli jsme nad předměty, u kterých je největší pravděpodobnost, že by mohly cestovat společně s lidmi. Osobní věci, nejlépe součásti oděvu, se v tomto kontextu přímo nabízejí. Pro srovnávací analýzu jsme vůbec poprvé využili artefakty ze slavného nálezu z termálního pramene u Duchcova a dále šperky ze soudobých laténských pohřebišť,“ říká specialistka na dané období Alžběta Danielisová.